Začátky bývají těžké...

28. září 2017 v 14:28 | Aegeri |  Koutek larpařův
Zdravím!
Na larpy jsem chtěla jezdit už dávno. Jenže nebyl buď čas, nebo peníze, kamarádi, kostým... nebo všechno najednou. Takže jsem se k němu dostala až letos. A hned na moravskou Bitvu o Středozem. Hned jak se na veřejnost dostala informace o dálosti, začali jsme připravovat.


Jako na první larp v životě (účastnila jsem se jen několik desítek larpových tréninků, spousta nebojových tolkien akcí a pokeců) jsem si radši zvolila nebojovou roli, chtěla jsem to pořádně okouknout. Takže rozhodnutí padlo na vlajkonoše armády drsných elfích partyzánů. To znamenalo opatřit vlajku, neb jsme zatím netušili, že vlajka už vlastně existuje. Ale na bojiště se dostal náš maxi prapor takže naštěstí práce nepřišla vniveč. Vzhledem k zaneprázdnění jsme nakonec výrobu praporu doháněli jen několik dní / hodin před bitvou.


Tato fotka byla pořízena ve 2:10 ráno ... spát jsme většinou chodili až po třetí hodině ráno.

Nejtěžší ovšem bylo sehnat či vyrobit odpovídající kostým. Vlajkonoš musí svůj oddíl reprezentovat ne dělat ostudu, takže to musel být vymakaný kostým, žádný pytel přes hlavu. Hlavně mám spoustu kamarádů larpařů a nechtěla jsem se před nima zahanbit. Takže ani nedokážu zpětně spočítat kolik hodin jsem nad tím vším ztrávila. A taky kolik peněz jsem do toho vrazila.

Specialista na schvalování zakoupeného materiálu.

Na kostýmu jsem pracovala cca od začátku června do konce září. Vzhledem k tomu, že nevlastním šicí stroj, šilo se vše ručně. Často jsem kvůli kostýmu chodila spát až kolem druhé hodiny ranní. Zatracený puntičkářství!

Začátky bývají těžké...

...o to větší potěšení z toho pak člověk má :)

Akce se odehrávala docela daleko od Prahy. Kdesi kus za Blanskem. V krásné krajině poblíž Moravského krasu. Odjížděli jsme z Prahy vlakem spolu s Lerin a Lokýtem, v Blansku se pak přestupovalo na meziměský autobus směr Jedovnice. Poslední úsek by se šel pěšky, asi dva kilometry mírně do kopce. Naštěstí jsme na zastávce narazili na spoluúčastníky bitvy a ti nás svezli na místo auty. Což se dost hodilo, neboť jeden z nás chodil o berlích.

Co nám na bitvě nevyšlo bylo počasí. V pátek pršelo, akorát když jsme rozdělávali stan, na chviličku milosrdně přestalo, pak se opět rozpršelo. Nakonec lilo tak, že většina těch co dorazila už v pátek, se schovala v místní přistavěné hospůdce. Pivečko a medovina spolehlivě pozvedne náladu. Nakonec se i zpívalo, ano nejlépe se pije a zpívá (a vtipkuje) v hospodě s trpasličí výpravou!

Druhý den se naštěstí počasí umoudřilo. Nebylo tedy bůhvíjaké teplo, ale aspoň nepršelo. A během dne nám stačily oschnout kostýmy. Takže nastal den bitvy. Po budíčku jsme do sebe nasoukali rychlou snídani a začali se soukat do těch parád. Tohle se mi vždy líbilo na různých conech a podobných akcí - koukat na ty překrásné kostýmy. Lidé, elfové, trpaslíci, skřeti a jiná verbež se pak seřadili a byla nám vysvětlena pravidla hry. A pak hurá do boje. Samotný boj se odehrál v několika lokalitách, což dělalo akci daleko více zajimavější a napínavější. Děj byl plynulý. Asi nejvíc atmosférická část bitvy nastala v lese, kde oddíly světlé strany bránily malé vesničky. Když se lesem začali rozléhat výkřiky skřetů a rytmcké údery haradských bubnů, člověk si opravdu připadal jak někde ve Středozemi. Organizátoři pro účastníky připravili celé městečko, v labyrintu uliček se pak sváděli urputné boje -- bylo to velmi napínavé, už tím, že ani jedna strana neměla výrazně navrch.

Elfí oddíl v celé své kráse!

Konečně mám hezkou fotku v elfích hadrech! :)

Prapor v akci.

Elfí lesní socky, jak nám říká jeden nejmenovaný nolda.


Kostýmová paráda.

Slavný obří roh na medovinu.

Finální boj pak nastal před samotným městečkem. Nakonec vyhrála světlá strana a šlo se slavit. Náš elfí oddíl přímo na bojiště donesl obří roh na medovinu a ta kolovala celým oddílem. Dost hráčů (včetně mě) se medovinou zlilo - teda že si zlilo kostýmy! Roh byl opravdu megalomanský a zkrátka to nebylo jak pití z láhve. Z bojiště jsme se odebrali do tábořišť k ohňům a medovinám. Ani nevím kolik medoviny jsme dohromady vypili. Nicméně vzhledem k tomu, že se při pití řídím zásadou "nemíchat" následky to nemělo žádné. Hráči s přibívající nocí pomalu odpadávali, pořád jsme ale měli dost síly na pokřikování na gobliní oddíl. Pak se zpívalo, pilo, debatovalo a zase pilo. Já jsem nakonec vydržela asi do dvou hodin do rána.

Někdy kolem šesté hodiny ranní zase začalo pršet. Co stihlo v sobotu jakž takž uschnout v neděli zase promoklo. Doma při dojezdu jsem tahala mokré věci ze zatuchlé krosny... paráda. Člověk eeh vlastně elf se vrátil do reality.

Text samozřejmně nedokáže vylíčit jak moc báječná akce to byla... aneb kdo k larpu jednou přičichne, je už ztracen navždy! :)

Hezký den!
PS: skvělé fotky bitvy jsou od Lerin, tady je odkaz na celé album.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 28. září 2017 v 14:30 | Reagovat

To je opravdu zajímavé, jak z Pána prstenů. :-D

2 Aegeri Aegeri | Web | 10. listopadu 2017 v 22:24 | Reagovat

[1]: Bylo to super :) rozhodně doporučuji se na nějakou takovou akci (ať už fantazáckou, nebo historickou) podívat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama